Petr Rybář (1971)
hladkosrstý foxteriér Kimon od Rytíře Malovce (2002) - MA
šeltie Enamour Eliza z Benešovské zahrady (1999) - MA1
kříženec Aida (1994) - MA

Jak jsi se dostal k agility ?

V roce 2000 jsem na výstavě Intercanis Brno shlédl závody agility. Zdálo se mi, že by to mohl být vhodný sport pro temperamentního teriéra. Vyhledal jsem si nejbližší skupinu v mém okolí, která byla v Klášterci nad Ohří, bohužel můj pes byl temperamentní více než se dalo čekat a absence oplocení mohla být i nebezpečná. Proto jsem přesídlil do stejně vzdálené Kadaně. Zde jsem měl výborné tréninkové možnosti, avšak neexistence kvalitního instruktora nedávala mému agility řád. Přesto jsme se leccos naučili a občas i na závodech zabodovali, později jsem však o toho psa přišel.

S jakými psy běháš ?

V roce 2002 jsem se rozhodl pořídit si pro agility psa, který dle mého názoru musel splňovat vysokou psychickou odolnost, temperament a velikost do kategorie MEDIUM. Vybral jsem si hladkosrstého foxteriéra a v lednu 2003 jsem si dovezl domů Kima. Jelikož se od počátku projevoval velmi nadějně, nechtěl jsem nic podcenit a proto jsem začal cvičit se zkušenou instruktorkou Evou Khásovou v Karlových Varech. Mé běhání pod jejím vedením konečně dostalo potřebný řád, což velmi oceňuji. Dále běhám se šeltií Eimou a křížencem Aidou.

Jaké jsou tvé ambice v agility ?

Oproti své instruktorce já v žádném případě nejsem tréninkový typ, ale naopak jsem kdykoliv ochotný a doufám že i schopný postavit se na start a utkat se ve férovém soupeření. Každou soutěž dělám pro uspokojení adrenalinu z boje, výsledek je pro mě druhořadý.

Jaké jsou tvé mimo agiliťácké zájmy ?

Nevyhybám se žádnému sportu, zvláště pokud je na čerstvém vzduchu. Hlavně horolezectví, vysokohorská turistika, lyžování cyklistika.